Historie leonbergera

Leonbergera vyšlechtil Heinrich Essig (radní mšsta Leonberg u Stuttgartu). Jeho cílem byl pes lvího vzhledu. Lev je smybolem města Leonberg. Essig na konci třícátých a počátku čtyřicátých let 19. Století zkřížil černobílou fenu Novofundlanďana s bernardýnem Barrym z klášterního špitálu Saint Bernhard. Později přikřížil pyrenejského horského psa. Výsledkem byli velmi velcí psi s převážně bílou srstí. První skuteční leonbergeři se narodili až v roce 1846 a nesli výborné vlastnosti, ze kterých vznikli. Z leonbergera se stal populární panský a královský pes – vlastnila ho i rakousko-uherská královna Alžběta, ruský car, waleský princ Garibaldi, italský král Umberto I., Napoleon III., Eduard VII., kníže Bismark, hudební skladatel Wagner.

Po smrti Essiga v roce 1887 začalo plemeno upadat. Hned počátkem 90.let 19. stol. začaly vznikat první kluby přátel a chovatelů leonbergera, které jej zachránily, podporovaly a rozvíjely. Na konci 19. stol. byl leonberger držen jako farmářský pes ceněný pro své hlídací a tažné schopnosti. Během světových válek došlo k snížení počtu leonbergerů na celém světě. Nicméně se plemeno podařilo zachránit a je hojně rozšířeno v Evropě, USA i Kanadě.

Leonberger v ČR

První leonberger byl do ČR importován v roce 1979, ale první vrhy byly odchovány až v roce 1984. Základem chovu leonbergrů byli importovaní jedinci z bývalé NDR. Od roku 1984 bylo v registru zapsáno více než 4 600 jedinců.

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode